VŠE, CO POTŘEBUJETE VĚDĚT

STANDARD PLEMENE


 Standard plemene FCI č. 104 / 24.07.1996 / D (Autorizovaný překlad platící pro území ČR.)

Německý křepelák


Země původu: Německo

Zařazení: lovecký pes

Klasifikace FCI: Skupina 8 : přinašeči, slídiči a vodní psi Sekce 2 : slídiči s pracovní zkouškou



Krátký pohled do historie:

Z myslivecké literatury lze prokázat, že již po staletí existují lovečtí psi, podobní dnešním německým křepelákům, kteří se používali ke slídění za lovnou zvěří.
Historicky lze doložit i název "křepelák".
V plemenné knize registrovaný chov plemene německý křepelák vzniknul na přelomu století. Kmenovým zakladatelem plemene byl pes Lord Augusta 1834L, který pocházel ze Staufenbergu (Horní Bavorsko). Cílený čistokrevný chov byl zahájen s několika vhodnými fenami. Zpočátku přicházela na svět pouze hnědá (někdy s bílými znaky) a bílohnědá štěnata. Jako zvláštnost se objevovaly malé červené znaky na hlavě a bězích, takzvané pálení. Fena Baby auf der Schanze 1838 L byla u zrodu varianty běloušů.
Rudolf Frieb (R.F.), který během několika desítek podstatnou měrou ovlivnil chov německého křepeláka, se zásadním způsobem přičinil o to, že byl chov rozdělen do dvou barevných rázů - na hnědáky a bělouše. Rozdělením chovu do dvou barevných variant byl zajištěn základní předpoklad pro to, aby bylo možné přes úzkou výchozí chovatelskou základnu cíleným párováním v rámci obou barevných rázů zabránit degeneraci chovu následkem příbuzenské plemenitby. Rozdělení barevných rázů se projevilo jako rozumné i vzhledem k poněkud odlišným charakterovým vlastnostem obou variant. Hnědáci pracují na kratší vzdálenost od vůdce a snáze se vedou; bělouši loví na větší vzdálenost a projevují mimořádnou chuť do práce na stopě.
Dnes však nelze používat rozdílné založení obou rázů za spolehlivý a charakteristický znak k jejich rozlišení, protože během let docházelo z nejrůznějších důvodů k opětovnému spojení jedinců obou rázů. Zpravidla se však i v dnešní době používá k chovu párů psů stejného rázu, aby byla v rámci plemene zachována rezerva navzájem nepříbuzné krve.
Němečtí křepeláci se vždy chovali a chovají výhradně jako lovečtí slídiči a všestranně použitelní lovečtí psi.


Celkový vzhled:

Německý křepelák je středně velkým, dlouhosrstým velmi svalnatým slídičem, s ušlechtilou hlavou a silnými kostmi. Délka trupu poněkud přesahuje kohoutkovou výšku, v žádném případě nesmí působit dojmem psa na vysokých bězích.


Důležité proporce:

Poměr délky těla ke kohoutkové výšce: 1,2 : 1
Poměr hloubky hrudníku ke kohoutkové výšce: 0,5 : 1
Poměr délky tlamy k délce mozkovny: 1 : 1


Chování a charakter (povaha):

Živý a lovecky velmi náruživý pes, přátelský a sebejistý, velmi učenlivý a přizpůsobivý. Není bázlivý ani agresivní.
Typickými vlastnostmi německého křepeláka při lovu jsou:

  • silně vyvinutá náruživost ke slídění
  • chuť do práce na stopě a velká jistota při této práci
  • jemný nos
  • radost z přinášení zvěře a radost z vody
  • ostrost vůči zvěři a vůči škodné
  • při příslušném výcviku a vedení sebevědomý, samostatný, kontrolovaně pracuje ve velkém oblouku; je spolehlivý při dohledávce a pachových pracích. Pracuje jako slídič a všestranný lovecky upotřebitelný pes v prostorných převážně lesních revírech s vodními plochami. Od počátku chovu se nevěnovala žádná pozornost vlohám pro vystavování.


HLAVA:

Mozkovna: ploché temeno, přiměřené šířky, bez znatelného týlního hrbolu.
Stop: jen málo vyjádřen.


OBLIČEJOVÁ ČÁST:

Nos: nosní houba velká a tmavá, s široce otevřenými nozdrami. Pigmentové skvrny na nose jsou vadou, psa zdobí klabonos.
Morda: silná s širokým hřbetem nosu, směrem dolů lehce zaoblená, rozhodně ne špičatá, ne kratší než mozkovna.
Pysky: rovné, suché, pevně přiléhající, pigmentace odpovídá barvě srsti.

Čelisti/zuby: úplný chrup se 42 zuby s následujícím zubním vzorcem
(schematicky při pohledu zepředu):

Vpravo M P C I I C P M vlevo Horní čelist 2 4 1 3 3 1 4 2 horní čelist Dolní čelist 3 4 1 3 3 1 4 3 dolní čelist

Řezáky horní čelisti přesahují jako nůžky řezáky dolní čelisti; klešťový skus se toleruje; zuby dobře vyvinuté, skus silný.

Líce: suché, kůže těsně přiléhá, jařmové oblouky nevystupují.
Oči: středně hnědé, pokud možno co nejtmavší, středně velké, uložené poněkud šikmo, nevystupují ani nejsou zapadlé; pevně přiléhající oční víčka bez viditelné spojivky. Řasy na okrajích víček.
Slechy: vysoko a široce nasazené, ploše visící těsně za okem, bez známek vytáčení. Nejsou silné, masité ani hadrovitě svěšené. Se stejnoměrným osrstěním přesahující vnitřní okraj. Ucho natažené kupředu dosahuje k čenichu.
Krk: silný, šíje mimořádně dobře osvalená, pod tupým úhlem plynule přechází do kohoutku; bez známky volné kůže na hrdle a bez laloku se plynule rozšiřuje k hrudi.


TRUP:

Hřbetní linie: jednotlivé části těla rovné, plynule přecházejí, záď lehce spáditá, prut nesen v prodloužení hřbetní linie nebo mírně pod ní.
Kohoutek: silný a výrazný.
Hřbet: krátký a pevný, bez pronesení za kohoutkem.
Bedra: dobře osvalená, a proto působí mohutným dojmem.
Záď: lehce spáditá, nesmí být přestavěná, poněkud níže než kohoutek.
Hrudník: při pohledu zepředu oválný. Při pohledu z profilu dosahuje až k lokti . Hrudní koš dlouhý, dobře klenutý, nesmí být sudovitý ani plochý.
Spodní linie a břicho: od posledního volného žebra je břicho dozadu přiměřeně vtažené. Celá spodní část trupu by měla být hustě porostlá krycí srstí i podsadou.
Prut: nesen v prodloužení hřbetní linie, v klidu rovně nebo poněkud svěšen. Při vzrušení nesen mírně nad hřbetní linií a v živém pohybu. Aby nedocházelo k jeho poranění, měl by se během prvních tří dní života kupírovat nejvýše o jednu třetinu.
(V zemích, kde je kupírování zakázáno, se může ponechat přirozený).





KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY:
Všeobecně: při pohledu zepředu rovné a rovnoběžné, při pohledu ze strany dobře pod tělem a směřují kolmo k zemi, dobré zaúhlení.
Plece: silně osvalené, lopatka dobře přiléhá a směřuje šikmo vzad.
Nadloktí: při pohybu se lehce pohybuje kolem hrudníku.
Loket: těsně přiléhá k trupu, není vbočený ani vybočený.
Předloktí: rovné, přechod ke kloubům bez rachitických příznaků.
Zápěstí: silné.
Nadprstí: nepatrně směřuje dopředu.
Tlapka: lžícovitého tvaru, prsty těsně přiléhající, kočičí nebo zaječí tlapka nežádoucí. Polštářky pevné, odolné, dobře pigmentované a silné dobře se obrušující drápy.


PÁNEVNÍ KONČETINA

Všeobecně: při pohledu ze strany dobré úhlení kolen i hlezen; při pohledu zezadu končetiny rovné a rovnoběžné, postoj není sudovitý ani kravský; silné kosti.
Stehno: široké a velmi svalnaté, dobré úhlení mezi pánví a stehnem.
Koleno: silné s dobrým úhlením mezi stehnem a bércem.
Bérec: dlouhý, svalnatý a šlachovitý.
Hlezno: silné.
Nárt: krátký, postavený kolmo.
Tlapka: viz. tlapka hrudní končetiny.
Mechanika pohybu: plynulá a prostorná. Běhy se pohybují rovně a souběžně těsně podle těla.
Kůže: pevná, těsně přiléhající, bez vrásek a pigmentace.


OSRSTĚNÍ

Srst: silná, těsně přiléhající, převážně zvlněná až kudrnatá srst (Astrachán) nebo hladká dlouhá srst, s hustou podsadou. Není příliš dlouhá ani jemná či dokonce hedvábná. Na šíji, sleších a na zádi často kudrnatá; zadní strana končetin a ocasu s dobrými praporci; často bohatý límec; dobře osrstěné je i břicho. Na tlamě a mozkovně je krátká ale hustá srst; slechy pokrývá dlouhá kudrnatá nebo hustá zvlněná srst, která přesahuje i přes jeho vnitřní okraj. Meziprstí je rovněž hustě osrstěno, srst však není příliš dlouhá.
Barva: německý křepelák se chová ve dvou barevných rázech:

  1. jednobarevná hnědá nebo červená, často s bílými nebo bělavými znaky na hrudi a prstech
  2. hnědý nebo zřídka také červený bělouš; základní barvu tvoří hnědá respektive červená srst, která je hustě prokvetlá bílou, často s hnědou respektive červenou hlavou, plotnami nebo pláštěm přes celý hřbet. K tomuto barevnému rázu patří také strakoši (s bílou základní barvou a velkými hnědými respektive červenými plotnami) nebo tygři , u nichž je bílá základní barva s hnědým respektive červeným stříkáním nebo tečkováním. Ti mohou pocházet i z jednobarevných rodičů.

U obou barevných rázů se mohou vyskytovat červené znaky (pálení) nad očima. na tlamě, bězích a v okolí řitního otvoru.


VELIKOST A HMOTNOST

Kohoutková výška: psi: 48 - 54 cm

                                   feny: 45 - 52 cm

Hmotnost: odpovídá kohoutkové výšce a pohybuje se přibližně mezi 18 - 25 kg (feny jsou poněkud lehčí než psi).

Vady: jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí chápat jako vada, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru se stupněm závažnosti odchylky.
Například:

  • vyjádřený stop
  • chybění jednoho prvního premoláru (P1)
  • příliš hluboké volné pysky
  • pevně nepřiléhající oční víčka
  • příliš úzké zvukovody (dispozice k zánětu uší)
  • sudovitý hrudník
  • jemná nebo hedvábná srst, málo osrstěné břicho, prosvítající kůže
  • malé odchylky od standardem stanovené velikosti či hmotnosti
  • vysokonohost nebo příliš krátké běhy v poměru k hrudi

Těžké vady:

  • změny na pokožce (dermatitida, atopie)
  • chybějící zuby (kromě chybění jednoho P1)

Vylučující vady:

  • vady v povaze, strach z výstřelu nebo nezájem o zvěř
  • těžké vady chrupu (předkus nebo podkus, zkřížený skus)
  • ektropium, entropium
  • černé zbarvení


Poznámka: psi musí mít dvě viditelně normálně vyvinutá varlata zcela sestouplá v šourku.

Český standard předložil klub Nkř. a byl schválen standardní komisí ČMKU v srpnu 1997.

ROZPOZNÁVÁNÍ ZBARVENÍ:

BAREVNÉ VARIANTY:    https://krepelak.cz/chov/barvy.html


Kalendář březosti - den po dni

1. den

Den prvního krytí. Během jednoho krytí je pes schopen uvolnit cca 500 mil. spermií. Tyto spermie však nejsou schopné ihned oplodnit vajíčko, musí projít tzv. fází dozrávání. Fáze dozrávání trvá asi 6 až 10 hodin. Spermie putují přes děložní krček do vejcovodů, kam obvykle dorazí již po 15 až 45 minutách, zbytek spermii pak do 3 hodin. Fenka se pravděpodobně nachází v období těsně před ovulací nebo u ní dochází k samotné ovulaci (uvolňování vajíček).

2. den

"Očištěné" spermie putují a hledají vajíčko k oplodnění.

3. den

Po 48 hodinách je možno překrýt. V první třetině vejcovodů dochází k oplodnění vajíček.

4. den

Nastává oplodnění vajíček. Fence se v první třetině gravidity nemusí věnovat nijak zvláštní pozornost. Nemění se druh, ani množství krmiva. Můžeme jí dopřát tolik pohybu na kolik je zvyklá a sama vyžaduje. Je však dobře dbát na to, aby se v letních vedrech nadměrnou aktivitou příliš nepřehříval její organismus a nebyl dehydrovaný!

5. - 11. den

Oplodněná vajíčka sestupují dolů vejcovody do děložních rohů.

12. den

Rané embrya se zbavují obalů, volně se pohybují v tekutině dělohy a hledají vhodné místo na uhnízdění. (velikost asi 0,6mm)

13. den

Embryo hledá vhodné místo na tzv. uhnízdění. Okolní tekutina je zdrojem potravy pro zárodek, než dojde k samotnému uhnízdění a vytvoření placenty.

14. den

Zárodek migruje v děloze a jednotlivé zárodky se rozptylují v děložních rozích, kde později dojde k implantaci do děložní stěny.

15. den

V následujících dvou týdnech se vyvíjejí důležité orgány plodů. Pozor na zásahy do organismu matky. Všechno má vliv na embrya. Nedoporučuje se v tomto termínu očkovat, odčervovat ani použít přípravky proti blechám a klíšťatům. Fenka je velmi citlivá na jakékoliv změny, takže neměníme denní režim, dobu venčení, typ krmení, místo odpočinku ani vlastní chování. Případné nutné zásahy si pečlivě značíme do kalendáře. Právě v tomto dni se může narušit vývin některého z orgánů plodu. Do 35.dne je děloha schopná zárodek / zárodky i plně vstřebat.

16. den

Bradavky u fenky se začínají mírně zvětšovat a zrůžoví. Srst na břiše a v okolí bradavek se začíná pomalu zjemňovat a řídnout. (velikost asi 1mm)

17. den

Embrya se uhnízdí a jako první se začíná vytvářet nervový systém, dále pak hlavička a tělo zárodků .

18. den

Začíná se vytvářet placenta. Vývoj nervové soustavy. Formují se zárodky vnitřních orgánů. Velikost embrya asi 2mm.

19. den

Vývoj vnitřních orgánů embryí.

20. den

Pokračuje vývoj placenty. Okolo placenty dochází k okrajovému krvácení. Krevní barvivo hemoglobin se mění na zelený hematochlorin. Ten zbarvuje plodovou vodu během porodu. Velikost zárodku asi 4mm.

21. den

Vytváří se placenta. Teprve od této chvíle můžeme určit, zda je fena gravidní. Na ultrazvuku ještě nejsou vidět embrya, ale jsou vidět jejich plodové obaly plné tekutiny (plodové vody). Velikost embryí je cca 5mm. Vytváří se základ pro vývoj srdce.

22. den

Začíná ideální období pro ultrazvukové diagnostikování gravidity. U fenky v tomto období může nastat ranní nevolnost a nechutenství následkem hormonálních změn a napětí v děloze. Fenka je apatická a bez nálady. Občas se může objevit i zvracení. Pomůže rozdělit krmivo do více malých dávek a ochucení jídla. U fenky se může objevit i ojedinělý neškodný výtok z pochvy (čistý nebo charakteru vaječného bílku).

23. den

Začínají se vyvíjet oči, uši, nos, čelisti a játra. Velikost plodu asi 10mm. Ideální období pro ultrazvukové diagnostikování gravidity.

24. den

Dochází k rychlému vývoji všech hlavních orgánů , ale vlastní růst plodu je pozvolný. Ideální období pro ultrazvukové diagnostikování gravidity.

25. den

Ideální období pro ultrazvukové diagnostikování gravidity. Při ultrazvukovém vyšetření lze spatřit srdeční činnost jednotlivých plodů. U embryí se začínají vyvíjet zuby, páteř a končetiny. Velikost plodu asi 14mm.

26. den

Ideální období pro ultrazvukové diagnostikování gravidity. Zkušená osoba může u fenky i palpačně diagnostikovat graviditu. Nyní je na to nejlepší čas, protože embrya mají velikost vlašských ořechů a je lehké je spočítat. Je vhodné u fenky začít omezovat namáhavý pohyb. Dochází k vývoji zubů, zad a končetin plodu.

27. den

Ideální období pro ultrazvukové diagnostikování gravidity.

28. den

Ideální období pro ultrazvukové diagnostikování gravidity. U plodu dochází k osifikaci (kostnatění) čelisti a lebky. Tvar plodu se z původně vejčitého tvaru mění na kulovitý. Velikost plodu asi 17mm.

29. den

Plody se již velmi podobají miniaturním psíkům. Můžeme mírně zvýšit dávku krmiva. Nepřekrmujeme, nadměrná váha může fence uškodit.

30. den

Dokončena osifikaci čelisti a lebky. Velikost embryí je cca 2cm.

31. den

Růst smyslových chloupků na bradě, obočí a nose.

32. den

V polovině gravidity feny, plod dosahuje zhruba 20% své velikosti při narození.

33. den

Dochází k růstu prstů, k osifikaci nosní části, žeber a kostí končetin. Dokončení vývoje všech hlavních orgánů. Velikost plodu asi 27mm.

34. den

Fenka začíná měnit chování. Je klidnější a citlivější. Její břicho i zevní pohlavní ústrojí se začínají mírně zvětšovat. Přibližně do 35. dne může být odumřelý plod vstřebán, později pak plod odchází během porodu jako tzv. černý plod.

35. den

Dokončen vývoj všech hlavních orgánů. Velikost plodu 35mm. Fenka začíná mít zvýšenou chuť k jídlu. Je vhodné přejít na krmení pro gravidní fenky a zvýšit jeho množství o 10%. Krmnou dávku je vhodné rozdělit na 2-3x denně. Nepřekrmujeme!

36. den

Končí období pomalého tělesného růstu plodů. Plody nabírají na intenzitě růstu. Začíná se vyvíjet pohlavní soustava, pokračuje osifikace kostí a lopatky.

37. den

Začíná stádium nejrychlejšího růstu plodu.

38. den

Fenka pomalu začíná nabírat na váze, dochází ke zvětšení samotné dělohy. Můžeme pozorovat zvětšení objemu v oblasti posledních žeber fenky. Také lze rozpoznat mírné zvetšení mléčné žlázy.

39. den

Růst plodu přidává na intenzitě, pokračuje osifikace kostí.

40. den

V tomto období mají plody už založené prakticky všechny vnitřní orgány. Začínají se objevovat první náznaky srsti na hlavě plodu. Oči jsou zavřené. Velikost plodu asi 65mm.

41. den

Plody dosahuji cca 30% své celkové velikosti při porodu. Probíhá osifikace hřbetu a prstů.

42. - 43. den

Probíhá osifikace hřbetu a prstů. Pokračuje rychlý růst plodu.

44. den

Děloha fenky zabírá 2/3 břišní dutiny. Můžeme pozorovat vypadávání a řídnutí srsti v oblasti mléčné žlázy. V tomto období se už dají nahmatat štěňátka. Doporučuje se krmit 3-5x denně v menších dávkách a zvýšit jeho celkové množství o 15-20 %. Fence už v tomto období nesmíme dovolit příliš prudké a namáhavé pohyby či skoky.

45. den

U plodů probíhá osifikace pánve a roste srst.

46. den

U plodů probíhá osifikace pánve a roste srst. Pomocí RTG lze spatřit i kostry plodů a plody přesně spočítat (počítají se lebky a páteře).

47. den

U plodů probíhá osifikace pánve a roste srst.

48. den

Fenka se začíná viditelně zvětšovat. V tomto stádiu může fenka ztratit svůj apetit. Plody tlačí na vnitřní orgány feny, nejvíce pak na trávicí trakt.

49. den

Plody dosahují 75% velikosti při porodu. Je nevyhnutné už v tomto období přivykat fenku na bedničku, ve které bude rodit.

50. den

Orgány jsou již zřetelně vyvinuté. Břicho fenky je přeplněné štěňátky a můžeme pozorovat jejich sporadický pohyb (hemžení). Fenka v tomto období může (ale nemusí) ztratit chuť do jídla. Krmíme častěji a malými dávkami. Celkovou denní dávku je vhodné pozvolna zvyšovat o 25-50%.

51. den

Fenka začíná odpočívat a hledá si vhodné místo k porodu.

52. den

U některých více mléčných fen, může docházet k samovolnému uvolňování mléka ze struků. Fenka často odpočívá.

53. den

Fenka odpočívá a připravuje se na porod.

54. den

Fenka odpočívá a připravuje se na porod. Jako poslední vnitřní orgán se vyvíjí plíce.

55. den

Tělo plodu je porostlé srstí, ale na tlapkách je srst ještě méně viditelná. Již jsou vyvinuty drápky. Začíná se projevovat pigmentace kůže. Velikost plodu asi 145mm. Fenka odpočívá a připravuje se na porod.

56. den

Dochází ke kalcifikaci zubů. Fenka odpočívá a připravuje se na porod.

57. den

Pohyby plodů jsou více výrazné. Dochází k výraznému zduření mléčné žlázy. Fenka odpočívá a připravuje se na porod.

58. den

Plod má vyvinuté plíce. Od tohoto dne jsou plody životaschopné. Fenka odpočívá a připravuje se na porod.

59. den

U fenky dochází k povolení břišní části, děloha klesá a celé tělo fenky se připravuje na porod. Nadešel čas být připravený, mít všechno přichystané a po ruce. Fenka může začít rodit každým dnem. Začneme každé ráno a večer měřit a zaznamenávat tělesnou teplotu u fenky v konečníku.

60. - 65. den

Předpokládaný termín porodu. Porod může nastat v rozmezí mezi 59. až 67.dnem. Krátce před porodem (12-24hod) fenka zpravidla odmítá jíst a dochází k poklesu tělesné teploty z 38-39˚C na 36,5-37,5˚C. (o 1-2˚C) Předešlé hormonální změny vedou k vyvolání stahů dělohy, co následně vyvolá břišní stahy (kontrakce), přičemž se postupně vypuzují plody. Samotný průběh porodu může být u každé fenky časově velmi odlišný.


VÝSTAVY




A VŠE OKOLO NICH, CO BY VÁS MOHLO ZAJÍMAT...

Rozdělení jednotlivých výstavních tříd:

Třída štěňat - stáří od 4 do 6 měsíců (v zahraničí je tato třída od 3 měsíců do 6)

Třída dorostu - stáří od 6 do 9 měsíců

Třída mladých - stáří od 9 do 18 měsíců

Mezitřída - stáří od 15 do 24 měsíců bez ohledu na vykonané zkoušky a získaná ocenění

Třída otevřená - stáří od 15 měsíců, přístupná všem psům a fenám bez ohledu na vykonané zkoušky a získaná ocenění

Třída pracovní - stáří od 15 měsíců, přístupná psům a fenám s uznanou zkouškou z výkonu. K přihlášce je nutno doložit potvrzení o vykonané zkoušce (certifikát). Platí pro plemena IPO.

Třída šampionů (na mezinárodních výstavách) - stáří od 15 měsíců, přístupná pouze psům a fenám, kteří mají titul mezinárodního šampióna (C.I.B.) nebo národního šampiona členských států připojených k FCI (Ch). Tento titul je nutno doložit k přihlášce fotokopií diplomu.

Třída vítězů (na národních, klubových a speciálních výstavách) - stáří od 15 měsíců, přístupná pouze psům a fenám, kteří mají titul mezinárodního šampióna (C.I.B.), národního šampiona členských států připojených k FCI (Ch) a dále titul národního a klubového vítěze a vítěze speciální výstavy. Tento titul je nutno doložit k přihlášce fotokopií diplomu.

Třída veteránů - přístupná psům a fenám, kteří dosáhli věku 8 a více let. Posuzuje se celková kondice a vyhlašuje se "Nejhezčí veterán".

Ve třídě štěňat, dorostu, mladých a veteránů se nezadává CAC.

Klasifikace posuzovaných psů:

velmi nadějný (pouze třída štěňat a dorostu) "VN" - žlutá stužka

nadějný (pouze třída štěňat a dorostu) "N" - bílá stužka

výborný "V" - modrá stužka

velmi dobrý "VD" - červená stužka

dobrý "D" (zadává se výjimečně) - zelená stužka

dostatečný (s touto známkou jsem se ještě na výstavě nesetkala) - fialová stužka

U psů a fen oceněných známkou "výborný" a "velmi dobrý" se ve většině případů stanovuje pořadí u prvních čtyř jedinců. Zbytek psů a fen bez pořadí.

Pokud Vám rozhodčí zhoršil známku o dva stupně, můžete podat proti takovémuto rozhodnutí protest.

Jednotlivé známky by měli odpovídat následujícím definicím:

Výborná: může být zadána pouze psovi, který se velmi blíží ideálnímu standardu plemene, který jepředváděn ve výborné kondici, vykazuje harmonickou vyrovnanou povahu, vysokou kvalitu a mávýborný postoj. Jeho vynikající kvality odpovídající plemeni dovolí opominout drobné nedokonalosti;musí však v každém případě vykazovat typické znaky svého pohlaví.
Velmi dobrá:může být zadána pouze psovi, který vykazuje typické znaky svého plemene, dobře vyvážené proporce a je ve správné kondici. Několik drobných vad může být tolerováno, nejsou-li morfologické povahy. Tato známka může být zadána pouze psovi, který vykazuje kvalitu.
Dobrá: se zadává psovi, který má hlavní znaky plemene, ale vykazuje vady, pokud tyto vady nejsou zakrývány.
Dostatečná: musí být zadána psovi, který přiměřeně odpovídá plemeni, ale nevykazuje obecně přijímané charakteristické znaky nebo jehož fyzická kondice není dostačující.
DISKVALIFIKACE musí být zadána psovi, který neodpovídá typu požadovanému standardem plemene; který vykazuje chování zjevně neodpovídající standardu nebo který je agresivní; který vykazuje abnormality varlat; který má vadu chrupu nebo anomální čelist; který vykazuje nedostatky barvy a/nebo srsti nebo vykazuje zjevné známky albinismu. Tato známka má být také zadána psům, kteří tak málo odpovídají jednotnému plemennému vzhledu, že to ohrožuje jejich zdraví. Dále má býtzadávána psům, kteří vykazují vyřazující vady podle standardu plemene. Psi, kterým nemůže být zadána žádná z výše uvedených známek, opustí kruh s hodnocením:
NEPOSOUZEN. Toto hodnocení se zadává psovi, který se nepohybuje, stále skáče na svého vůdce nebo se snaží dostat ven z kruhu, čímž znemožňuje posoudit krok a pohyb nebo se trvale vyhýbá prohlédnutí rozhodčím a znemožňuje prohlédnutí chrupu, anatomie a stavby těla, ocasu nebo varlat. Toto hodnocení se také zadává tehdy, jsou-li patrné stopy operací nebo úprav, které naznačují, že vystavovatel chtěl ošálit rozhodčího. Toto platí i v případě, že rozhodčí má dostatečný důvod předpokládat, že byla provedena operace, jejímž účelem bylo upravit původní stav nebo vlastnost (např. oční víčko, ucho nebo ocas). Důvod, pro nějž bylo zadáno hodnocení NEPOSOUZEN, musí být uveden v posudku.

Druhy výstav:

Obecně existuje několik druhů výstav:

MVP - mezinárodní výstava psů (na této výstavě se uděluje nejlepšímu psu a feně CACIB), nejprestižnější druh výstavy, přístupná všem plemenům

NVP - národní výstava psů (na tomto druhu výstavy může nejlepší pes a fena získat titul NV - národní vítěz)

KV - klubová výstava (ocenění klubový vítěz mladých, klubový vítěz), tato výstava je určena pouze pro dané plemeno, je zde největší konkurence

SV - speciální výstava (vítěz speciální výstavy), stejně jako klubová výstava je určena pouze pro jedno konkrétní plemeno / plemena (např. teriérů, molosoidních plemen, apod.)

Krajská výstava - zde se získává ocenění krajský vítěz, vítěz třídy

Oblastní výstava - zde může pejsek získat ocenění oblastní vítěz, vítěz třídy

Co znamenají jednotlivé výstavní tituly?

Udílení těchto titulů není nárokové! Tituly mohou být zadány bez ohledu na počet soutěžících psů a pouze pokud odpovídá kvalita kandidáta. Tituly CAJC a CAC se udělují jen při mimořádných exteriérových kvalitách psa nebo feny.

CAJC /Candidate at Junior Champion/ - zadává se psům a fenám oceným pouze ve třídě mladých známkou výborný 1.

BOJ /Best of Junior/ - nejlepší mladý jedinec daného plemene, zadává se z konkurence nejlepšího mladého psa a feny oceněných V1, CAJC. V závěrečných soutěžích mohou tito BOJ jedinci bojovat o titul Junior BIG /Best in Group/ - nejkrásnějšího mladého jedince výstavy ze všech plemen.

CAC /Candidate at Champion/ - toto čekatelství šampionátu krásy se uděluje psům a fenám jednotlivě v mezitřídě, třídě otevřené, pracovní a šampionů/vítězů na výstavách mezinárodních, národních, speciálních a klubových pořádaných v ČR a SR. Aby mohl pes či fena CAC získat, musí být oceněn známkou výborný 1. Může jej získat i jedinec, kteří již titul Český či Slovenský šampion mají.

r. CAC - rezervé CAC, zadává se psům a fenám oceným v mezitřídě, třídě otevřené, pracovní a šampionů/vítězů známkou výborný 2 a za předpokladu, že byl titul CAC udělen.

CACIB /Certificat d'Aptitude au Championnat International de Beauté de la FCI/ - čekatelství mezinárodního šampiona krásy FCI získává (pouze na mezinárodní výstavě) nejlepší pes a nejlepší fena, soutěží o něj zvlášť psi a zvlášť feny, kteří v mezitřídě, ve třídě otevřené, pracovní a šampionů obdrželi známku V1

r. CACIB - rezervé CACIB, toto ocenění získává nejlepší pes a nejlepší fena, soutěží o něj zvlášť psi a zvlášť feny, kteří v mezitřídě, ve třídě otevřené, pracovní a šampionů obdrželi známku V1 nebo pes a fena oceněni známkou V2 za předpokladu, že titul CACIB získá jedinec z jejich třídy. Nastupuje společně se všemi ostatními jedinci, kteří se ucházeli o CACIB. To znamená, že titul CACIB například obdrží pes z mezitřídy, o rezervního tedy nastupuje opět pes z otevřené, pracovní a šampionů oceněný V1, CAC a k nim ještě pes z mezitřídy V2, r. CAC.

Pokud titul CACIB získá pes či fena, kteří již mají uznaný titul interšampión (CIB), lze na ČMKU zažádat, aby r. CACIB udělený Vašemu psu přešel na CACIB.

NV /National Winner/ - národní vítěz, tento titul se uděluje podle názvu jen na výstavách národních, získává ho nejhezčí pes a fena z mezitřídy, třídy otevřené, pracovní a vítězů, kteří jsou oceněni známkou V1.

BOV /Best of Veteran/ - zadává se nejlepšímu psovi nebo feně každého plemene ve třídě veteránů.

BOB /Best of Breed/ - nejlepší z plemene, o tento titul soutěží na mezinárodních výstavách nejlepší mladý BOJ, nejlepší pes CACIB, nejlepší fena CACIB a nejlepší veterán BOV. Na národní výstavě potom nejlepší mladý BOJ, národní vítěz pes, národní vítěz fena a nejlepší veterán BOV. Na klubovce klubový vítěz mladých, kluboví vítězové psi a feny, nejlepší veterán. Pokud se jedná o speciálku, je to zase vítěz speciální výstavy mladých, vítěz pes a fena speciální výstavy a nejlepší veterán.

BOS /Best of Sex/ - nejlepší z opačného pohlaví - oproti jedinci, který byl ohodnocen BOB, je to nový výstavní titul od ledna 2013, který se uděluje v sousedních zemích, přičemž k nám dorazil poprvé na mezinárodní výstavě psů v Litoměřicích v květnu 2014.

V odpoledních soutěžích se na MVP a NVP ještě udělují následující prestižní tituly:

BIG /Best in Group/ = BOG /Best of Group/ - nejlepší pes podle jednotlivých FCI skupin (I, II, III, IV, V, VI, VII, VII, IX, X). Dobrmánek spadá do skupiny pinčové a knírači, tedy do II. skupiny (více o jednotlivých skupinách v této sekci). Zde proti sobě stojí psi a feny všech plemen s oceněním BOB. Na tuto odpolední soutěž se být nemusí. Většinou probíhá až tak kolem čtvrté, páté hodiny po skončení junior handling, nejlepším páru, nejlepší chovce, nejlepším mladém. Být se psem na výstavě od osmi do pěti odpoledne není žádná sranda. Pořadatelé si proto účast snaží zajistit vydáváním pohárů BOB právě až po jejím skončení.

BIS /Best in Show/ - nejlepší pes celé výstavy. Do této soutěže nastupují v samém závěru výstavy vítězové jednotlivých skupin, tedy držitelé ocenění BIG.

Co znamenají jednotlivé pracovní tituly?

CACIT - čekatelství mezinárodního šampionátu práce (Certificat d´Aptitude au Championat International de Travail) u loveckých a služebních plemen.

Titul CACIT se uděluje prvnímu nejlepšímu psovi nebo feně na mezinárodním závodě, psovi nebo feně na druhém místě v pořadí se uděluje r. CACIT.

CACT - čekatelství šampionátu práce (Certificat d´Aptitude au Championat de Travail). Slouží k udělení titulů "Dostihový šampion ČR" (FCI skupina X. chrti) a "Šampion práce ČR".

1) Titul CACT se udělujenejlepšímu jedinci plemene na mezinárodních, republikových, národních nebo speciálních (klubových) soutěžích a zkouškách z výkonu (dále jen soutěžích). Tedy například když startujete s dobrmanem a skončíte třeba na osmém místě a před Vámi jsou ale jiná plemena jako NO, BOM, žádný jiný dobrman, získáváte titul CACT Vy. Musíte ale soutěž splnit alespoň na velmi dobře, což je minimálně 270 bodů (maximum 100 stopa, 100 poslušnost, 100 obrana). Zároveň tato soutěž musí probíhat v plném rozsahu zkoušky IPO3, SchH3, IPO-FH nebo propozic Mistrovství "500 bodů" a musí se konat na území České republiky.

2) CACT se tedy může udělit nejlepšímu psovi nebo feně, kteří se v soutěži, pokud není propozicemi uvedeno jinak, umístili na 1. místě v I. ceně (v každém plemeni) nebo splnili předepsaný bodový limit. Druhý pes nebo fena v pořadí v I. ceně nebo se splněným bodovým limitem může obdržet r.CACT.

3) CACT a r. CACT se může udělit i psovi nebo feně, kteří již titul Šampion práce mají.

4) Navrhnout psa nebo fenu na CACT a r. CACT může jen sbor rozhodčích, delegovaných na příslušnou soutěž.

5) CACT a r. CACT není nárokový titul a uděluje se jen za mimořádně kvalitní výkony předváděné v průběhu celé soutěže.

6) Pokud CACT získá jedinec, který již má potvrzený titul "Dostihový šampion ČR" nebo "Šampion práce ČR", platí r. CACT jako CACT. Potvrzení titulu si musí majitel psa s r. CACT ověřit na ČMKU.

Šampion práce C.I.T.

Udělení titulu Šampion práce (výkonu) je podmíněno:

a) trojím získáním titulu CACT ČR nejméně ve dvou výcvikových sezónách (výcviková sezóna = kalendářní rok), z toho minimálně jednou na mezinárodní, národní nebo republikové soutěži.

b) získání CACT a r. CACT potvrdí rozhodčí vystavením osvědčení a zapsáním do průkazu původu psa,

c) po získání potřebného počtu CACT zašle majitel psa nebo feny osvědčení o získání CACT a průkaz původu psa (zahraniční majitel fotokopii průkazu původu psa) sekretariátu ČMKU, který vydá potřebný doklad a diplom a vydání zaznamená do jím vedené evidence.

Jak získat jednotlivé šampionáty:

Interšampion - mezinárodní šampion krásy C.I.B. (dříve ICh)

Pro plemena podléhající zkoušce z výkonu (alespoň ZM) platí, že:

a) musí získat 2x CACIB ze dvou zemí od dvou různých rozhodčí a mezi prvním a posledním CACIBem musí být nejméně rok a den.

b) musí obdržet alespoň třetí cenu nebo známku "dobrý" při zkoušce z výkonu (nejméně IPO1), při které se soutěží o čekatelství národního šampionátu (CACT). Avšak pokud je hodnocení zkoušky z výkonu bodové, nebere se ohled na umístění (cenu) a pes musí dosáhnout alespoň 75% maximálního počtu bodů.

Mezinárodní šampion výstav C.I.E.

Pro tento poměrně nový titul (od 1.1.2009) u pracovních plemen musíte získat 4x CACIB minimálně ze tří zemí, od tří různých rozhodčích. Stejně jako u titulu C.I.B. musí mezi prvním a posledním CACIBem uplynout alespoň rok a jeden den.

Tyto čtyři CACIBy nemůžou být ti samí, kteří byli použiti například pro titul C.I.B.

Mezinárodní šampion práce a krásy

Psi mohou získat tento dvojí titul jestliže splňují podmínky obou šampionátů (podmínky obou šampionátů zde na stránce).

Pokud vyjedeme s nekupírovaným zvířetem do zemí, kde je to stále povoleno, moc šancí si dávat nemůžeme :)

Pro udělení titulů v jednotlivých zemích jsou předepsané řády, které jsou někde stejné, jinde se se mohou v počtu čekatelství či druzích výstav lišit. Následující řády jsou pro plemena, která jsou podřízená zkoušce (týkají se třeba i Noríska, Flashíka) a jsou následující:

1) Česká republika - kupírování uší zakázáno od 01.02.2004

Český Junior šampion JCh - udělení titulu je podmíněno trojím získáním čekatelství ve věku 9-24 měsíců. Tohoto titulu můžete tedy dosáhnout buď ve třídě mladých ziskem 3x CAJC nebo 2x CAJC a 1x CAC do již zmíněného věku 24 měsíců z kterékoli třídy. Tento CAC již posléze nemůžete užít pro přiznání titulu Český šampion. Tato tři čekatelství musí být získána nejméně od dvou rozhodčích. Zisk titulu Český Junior šampion neopravňuje k zařazení psa do třídy vítězů nebo šampionů. Tento řád nabyl platnosti 1.1.2002.

Český šampion "Ch" - na tento titul je třeba získat 2x CAC ze dvou výstavních sezón od dvou rozhodčích z minimálně jedné mezinárodní výstavy + zkouška z výkonu (nejméně ZM). Tento řád nabyl znovu platnosti 1.4.2011.

Od 1.1.2001 platily ale po dobu tří měsíců dvě varianty, stejně jako na Slovensku. Buď jste na titul museli získat pětkrát CAC nebo dvakrát CAC + zkoušku z výkonu. Plno vystavovatelů si stihlo za toto období se svým psem tento titul "dodělat" bez zkoušky. Podle mě je to ale jednou pracovní plemeno a zkoušku by tedy mělo mít! A úplně ke všemu, tedy i k uchovnění. Jako tomu bylo dříve.

Český Grand šampion "GCh" - podmínkou k získání grand šampiona je titul Český šampion a k tomu ještě ve třídě šampionů/vítězů z MVP, NVP, KV a SV obdržet třikrát V1, CAC. Období mezi jednotlivými CACy není nijak časově omezeno.

Český Veterán šampion - zisk titulu je podmíněn 3x výbornou 1 ve třídě veteránů, nejméně od dvou rozhodčích a minimálně z jedné mezinárodní výstavy.

Šampion ČMKU - tento titul (platný od 1.7.2011) opravňuje pro vstup do třídy vítězů i šampionů. Udělení titulu je podmíněno získáním 4x CAC ČMKU ze dvou výstavních sezón nejméně od dvou rozhodčích a minimálně ze dvou mezinárodních výstav. CAC ČMKU na MVP = CACIB, CAC ČMKU na NVP = národní vítěz. (U plemen, která nemohou na MVP získat CACIB bude CAC ČMKU udělen jedinci s oceněním BOB).

2) Slovenská republika - kupírování uší i ocasů zakázáno od 01.01.2012

Slovenský Junior šampion - 3x CAJC ve třídě mladých nebo 2x CAJC a 1x CAC do věku 24 měsíců

Slovenský šampion krásy můžeme získat dvěma různými způsoby:

  • 4x CAC ze dvou výstavních sezón. Jeden CAC mohou nahradit tři rezervé CAC, přičemž všechny musí být ze stejného typu výstavy (tedy např. tři r. CACy z MVP budou mít váhu jednoho mezinárodního CACe)
  • nebo 2x CAC ze dvou výstavních sezón + zkouška z výkonu.

Slovenský Grand šampion - 3x CAC ve třídě šampionů / vítězů

Slovenský Veterán šampion - 3x V1, minimálně jednou z výstavy mezinárodní od dvou různých rozhodčí.

3) Polsko - kupírování uší i ocasů zakázáno od 01.01.2012

Polský junior šampion - 3x CAJC ve třídě mladých, jeden CAJC se nedá nahradit CACem z mezitřídy, jako je tomu v jiných zemích

Polský šampion krásy - 4x CWC = jako náš CAC

4) Rakousko - kupírování uší i ocasů zakázáno od 01.01.2008
5) Německo - kupírování uší i ocasů zakázáno od 01.01.2012

6) Slovinsko - kupírování povoleno

7) Chorvatsko - kupírování povoleno

8) Itálie

Na výstavách ještě probíhají soutěže:

Mladý vystavovatel /Junior Handling/ - soutěž probíhá se psem zapsaným v některé z plemenných knih FCI. Tento pes nemusí být ten den na výstavě posouzen. Většinou se soutěží ve dvou skupinách: I. 9-13 let; II. 13-17 let. Z každé skupiny určí rozhodčí v předkole vítěze, kteří se budou ucházet v odpoledním finále o pořadí prvních tří nejlepších mladých vystavovatelů z každé skupiny. Rozhodčí posuzují správné a typické předvedení pro to které plemeno a spolupráci mezi dítětem a psem. Nezáleží na exteriérové kvalitě psa, ale na schopnosti dítěte psa předvést a navázat s ním kontakt.

Nejhezčí pár /Best Couple/ - vystavovatel může do této soutěže přihlásit svého psa a fenu stejného plemene, kteří byli na výstavě posouzeni. Tito jedinci mohou pocházet z různých chovatelských stanic, ale oba musí být v majetku vystavovatele.

Nejlepší chovatelská skupina /Best Breeding Group/ - přihlášené skupiny musí být minimálně 3 členné, stejného plemene, ze stejné chovatelské stanice a musí pocházet nejméně ze dvou různých matek nebo ze dvou různých otců. Posuzuje se celková podobnost jedinců.


Kupírování ocasu (prutu) u německého křepeláka

Nejprve si vyjasníme, že kupírování ocasu zakázáno zákonem není. Tedy je povoleno, na rozdíl od kupírování uší, které zakazuje Zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání.

Ve stejném zákoně pak § 7 stanovuje, že při krácení ocasu není nutno používat znecitlivění u štěňat mladších 8 dnů. Zákrok smí provádět odborně způsobilá osoba dle veterinárního zákona.

Mnohé chovatelské kluby však kupírování ocasu nedoporučují či přímo zakazují ve svých stanovách. U některých plemen dokonce pes se zkráceným ocasem nesmí být uchovněn ani se nesmí vystavovat. To však neplatí pro německého křepeláka a řadu dalších loveckých plemen psů. U těchto plemen má krácení ocasu své důvody - především prevence před nepříjemným zraněním. Lovečtí psi se často pohybují v zarostlém, trnitém, případně i skalnatém terénu. Ke zraněním ale často dochází i v domácím prostředí. Křepeláci bývají tak náruživými vítači, že si velmi často poraní ocas při obyčejném vítání pána v klidu domova. Mají takovou sílu ve švihu ocasem, že hrozí opakovaná poranění o rohy stěn či nábytek.
Důvody pro krácení však v minulosti nebyly jen u loveckých psů. Například u strážních psů znamenalo odstranění ocasu také odstranění možnosti psa za ocas popadnout a zamezit tak pokousání. U psů ovčáckých mělo v první řadě zamezit dobytku přišlápnutím psa zranit.

V každém případě, křepelák patří mezi ta plemena, která mají krácení konce ocasu (prutu) zakotveno ve standardu.

Výňatek ze standardu NK:

"Prut: nesen v prodloužení hřbetní linie, v klidu rovně nebo poněkud svěšen. Při vzrušení nesen mírně nad hřbetní linií a v živém pohybu. Aby nedocházelo k jeho poranění, měl by se během prvních tří dní života kupírovat nejvýše o jednu třetinu.
(V zemích, kde je kupírování zakázáno, se může ponechat přirozený). "

Kupírovat či nekupírovat

Konečné rozhodnutí je vždy na chovateli, případně na domluvě mezi chovatelem a budoucím majitelem (pokud je v poporodní době budoucí majitel již znám...).
Pokud bude pejsek v budoucnu lovecky veden, je kupírování jistě více než na místě. Naopak při prodeji štěněte do zahraničí je potřeba se předem informovat, zda daná země krácení konce ocasu v chovu nezakazuje.

Jsou křepeláci, kteří mají prut nekrácený a nemají s tím žádné potíže. U řady křepeláků však nekupírovaný prut končí velmi často nepříjemnými zraněními a neustále krvácejícím koncem prutu.
Jedním z faktorů může být pracovní vytížení psa, jeho ustájení (je rozdíl, zda je pes venku nebo v bytě, kde prutem neustále švihá o nábytek), svou roli možná hraje i individuální "živost" konkrétního psa - někteří křepeláci při radostném vrtění prutem doslova připomínají kloubový autobus... chovatelé sami se neshodnou, co přesně je příčinou.
V každém případě, řada křepeláků s nekrácením prutem nakonec musí podstoupit krácení v dospělosti ze zdravotních důvodů. V pozdějším věku už je však zákrok mnohem komplikovanější a obtížněji se hojí.
Proto by měl chovatel vždy dobře zvážit všechna pro a proti. V našich podmínkách krácení doporučuje i sám chovatelský klub, potažmo standard plemene.



Pro začínající chovatele - pár praktických informací ke kupírování:

- Kupírování by mělo být provedeno ze zákona do 8 dní věku štěněte, dle standardu NK však do 3 dní. Ideální je zákrok provést při veterinární kontrole, kterou chovatel po domluvě s veterinárním lékařem absolvuje zpravidla 2.-3. den po porodu. Veterinární lékař při této kontrole zároveň štěňata prohlédne, zda jsou vývojově v pořádku a pokud některá štěňata mají paspárky (pátý prst na zadní noze psa), provede zároveň jejich odstranění.
- Na kupírování je třeba se k veterinárnímu lékaři předem objednat. Veterinář vás často objedná mimo ordinační hodiny (např. v době operační pauzy), aby se novorozená štěňata v čekárně nesetkala s nemocnými psy.
- Veterinární lékař zpravidla podrobně nezná standard každého plemene a bude se vás proto ptát, o kolik má vlastně proutky zkrátit. Tedy jak ukládá standard - nejvýše o 1/3 z celkové délky, což je u novorozeného štěněte německého křepeláka přibližně 1 cm. Pokud si nejste jisti, tak raději méně než více.

Zkrácení více než o 1/3 povolenou standardem může v budoucnu mimo jiné znamenat horší známku na výstavách.
Příliš zkrácený prut také zpravidla hůře zarůstá srstí a připomíná spíše "pahýlek". Naopak přiměřeně zkrácený prut zpravidla obroste bujnou vlajkou a po nějaké době ani nepoznáte, že pejsek vůbec nějaké zkrácení má.


autor: Alena Bártlová

(ch. st. Axally)

foto: archiv autora
https://krepelaci.estranky.cz/clanky/chov.html